Hladomor
Hladomor v KLDR začal zhruba v polovině devadesátých let a jeho hlavní vlna skončila v roce 2001, i když i po té, KLDR nutně potřebovala zahraniční potravinovou pomoc.
Severokorejské zemědělství bylo po několik desetiletí závislé na Sovětském svazu. SSSR prodával KLDR zemědělské stroje pod cenou, kvůli snaze o dosažení svých politických zájmů. V té době bylo Severokorejské kolektivizované zemědělství plně schopno uživit obyvatele. Problémy nastaly až po roce 1991, po rozpadu SSSR, kdy KLDR ztratila zdroje zemědělských strojů a do jisté míry přišla i o odbytiště. Z tohoto důvodu začalo zemědělství v KLDR i s celým hospodářstvím prudce stagnovat. Tato situace, v níž se KLDR nacházela, vedla k hladomoru, k čemuž přispěly i nehostinné podmínky pro zemědělce (jen 18% půdy je orné).
První náznaky hladomoru se objevily již v letech 1992 a 1993 kdy vláda v Koreji začala prosazovat nutnost jíst denně jen 2 jídla místo tradičních tří s odůvodněním, že třetí jídlo je nezdravé. V roce 1994 zůstali odlehlejší oblasti státu několik dní bez dodávek potravin.
O rok později, tedy v roce 1995 zasáhla komunisticky režim ničivá povodeň, která znehodnotila 400 000 hektarů orné půdy a poškodila značnou část sklizně. Půda, která zůstala nezničena, byla schopna uživit jen něco okolo 30% obyvatel. O dva roky později, kdy země ještě nebyla vypořádána s povodněmi, přišlo obrovské sucho. V tomto roce měl hladomor největší intenzitu. Kombinace povodní a sucha tvrdě dopadla na všechny obyvatele země. Ztráty na životech byly obrovské. Naštěstí nakonec KLDR přijala zahraniční potravinovou pomoc a jen díky tomu nebyly následky ještě ničivější. Jedním z dodavatelů pomoci byla i Korejská republika.
V roce 1999 se zdál být hladomor díky dodávkám pomoci zažehnán. Jenže důsledkem politiky KLDR a vývoji jaderných zbraní byly dodávky potravin přerušeny a začali se množit informace o tom, že hladomor propukl nanovo. Dodávky byly proto opět obnoveny. Za konec hladomoru se považuje rok 2001. Zprávy o obětech KLDR nezveřejnila, ale dohaduje se něco okolo 600 000 mrtvých. Žádná opatření se nezavedla a hrozba hladomoru tak trvá i nyní.
